Jaký vybrat bojový sport?

Ano, všichni známe Conora McGregora a minimálně jednou jsme viděli nějaký MMA turnaj. Tato "královská disciplína" bojových umění nabrala v poslední době na neuvěřitelné popularitě, ale bojové sporty nejsou jenom MMA.

Pokud chceš posílit své tělo, zapracovat na psychické odolnosti, i se naučit efektivně bránit, čteš tento článek správně. Trénink bojových umění byl pro mě osobně asi nejdůležitějším faktorem pro pozitivní změnu mého já a kudy chodím, všude to doporučuji.

Než se vrhneme na škatulkování a popisy jednotlivých stylů, pojďme si udělat seznam nejběžnějších otázek a odpovědí:

• Dostanu přes hubu? - Jednou jo, ale rozhodně ne jako začátečník. První tréninky jsou "rozkoukávací" a teprve se sžíváš s prostředím a ostatními členy. Bojové sporty jsou praktikovány vyrovnanými lidmi, a tak se nemusíš bát, že by si na Tvé nezkušenosti někdo masíroval ego.
• Potřebuju pořádnou fyzičku? - Důvodem, proč nejít na první trénink je často obava ze slabé fyzické kondice. Často jsem slyšel "Hele začnu běhat, měsíc trošku naženu fyzičku a pak půjdu na skupinový trénink." Je zbytečné návštěvu odkládat, protože běh ani jiné vytrvalostní věci vás nepřipraví. Bojová umění jsou specifická kombinace aerobní a anaerobní činnosti. Spojení síly i kardia. Proto to nejlepší, co můžeš udělat pro svoji fyzičku, je přihlásit se do oddílu a začít komplexně makat.
• Co když nechci závodit? - Podstatná část členů různých oddílů nemá ambice být mistry světa v daném sportu. Trénují pro kondici, pro radost ze sportu i osobního progresu. Stejně tak můžeš i ty. Nikde nikdo není nucen do žádných soutěží, které by nechtěl absolvovat.
• Funguje to jako sebeobrana? - Tenhle bod by mohl spustit hodně ohnivou debatu. Jedná se o nekonečné hádky, které neustále srovnávají bojové styly a jejich účinnost na ulici. To nechme stranou. Není tak důležité, co konkrétně trénuješ, ale to, aby člověk často absolvoval sparingy a naučené věci měl "pod kůží" a byl je schopný použít reflexivně i pod tlakem.
• Budu mít monokla? - Tohle Ti možná přijde jako vtipná otázka, ale spousta lidí to řeší. "Víš, nechci v práci vypadat jako nějaký rváč." apod. obavy. Když pomineme, že jizvy, šrámy a monokly dost fungují na holky, tak Tě můžu uklidnit, že tu máme řadu stylů (BJJ, Judo, ...) z jejichž tréninků by sis neměl monokla odnést.
• Jsem hubený/tlustý, vadí to? - Každý bojový sport pracuje s tím, naučit Tě využívat svoje přednosti. Jsi hubený a vysoký? Super, máš dlouhé rozpětí paží, které jde využít. Jsi malý a tlustý? Super, máš váhu, která může být výhodou. A pokud je Tvým cílem vytvarovat postavu, podívej se na jakékoliv "fightery".

Pojďme si teda rozebrat nejčastější bojové sporty s krátkým komentářem:

Striking - bojové sporty s údery

• Box - tohle je "klasika", která si zaslouží první místo. Nemusí z Tebe být hned druhý Mike Tyson, ale box je tvrdý efektivní sport, který Ti zaručí, že na rychlou kombinaci se můžeš spolehnout i v temných uličkách Sherdwoodu. Slabou stránkou boxerů jsou nohy, případně situace, kdy se boj přenese na zem.
• Thajský box - Viděl si Ong-Bak? Pokud ne, tak se na něj podívej, protože celý se točí kolem Muay Thai, neboli thajského boxu. Velmi tvrdý sport, který k úderům a kopům přidává i ostré lokty a drtivá kolena. Odolnost thaiboxerů je velmi vysoká a tenhle sport je pro Tebe, pokud hledáš skutečně nemilosrdnou "štípanou".
• Kickbox - Spojení boxu s kopy, bez použití loktů. Zde to asi nepotřebuje dlouhý komentář. Kickbox je v poslední době celkem v pozadí, vytlačený atraktivnějšími styly.
• Karate(do) - Toto bojové umění je asi nejčastějším terčem vtipů. Je pravda, že jeho tradiční techniky už příliš nekorespondují s nároky dnešní doby a jeho efektivita je u řady tradičních stylů velmi nízko. Avšak například styl Kyokushin se vyznačuje značnou tvrdostí a můžeme zmínit velkou výhodu v podobě otužování úderových ploch. Takový bojovník nepotřebuje rukavice ani bandáže, jeho údery jsou efektivní a tvrdé s minimálním rizikem vlastního zranění. Ve slavné organizaci UFC jsme mohli vidět drtivá KO v podání "karatisty" Lyota Machidy. Obrovskou přidanou hodnotou tréninku karate je vliv na váš duchovní rozvoj, a to kvůli zen-budhismu, která se do tréninku prolíná. Pro jedince, kteří mají rádi spiritualitu je to možnost dělat něco, co je "víc, než jen sport."
• Wing Chun (Wing-Tsun) - komplexní bojový systém, který vznikl na jihu Číny, ale nejvíce se proslavil v Hongkongu kvůli škole nejslavnějšího představitele YIP Mana. Využívá krátké ale efektivní údery a to i na citlivá místa jako čelist, genitálie nebo krk. Toto bojové umění v určitých odnožích zahrnuje i boj na zemi, či boj se zbraněmi.
• Krav Maga - toto není bojový sport, ale systém sebeobrany. Přesto zde nemůže chybět. Krav Maga má za úkol efektivní sebeobranu, i s použitím "nečistých" a zákeřných technik. Avšak bacha, není to zázrak, který Tě za dvouhodinový kurz naučí ubránit se kdekoliv a komukoliv. KM je efektivní jen při správném pravidelném tréninku včetně sparingů. Osobně mi u tohoto systému chybí sportovní stránka a malinko se mi příčí filozofie "destrukce protivníka za každou cenu."

Bojové sporty bez úderů:

• Brazilské jiu-jitsu - Moderní varianta, která vzešla z tradičního japonského jiu-jitsu. Dnes je velmi populární především jako významná část MMA. BJJ využívá hody, páky a škrcení k tomu, abyste člověka dostali do submisivní pozice, kdy se kvůli škrcení či páčení vzdá. BJJ je bez úderů a jedná se o velmi efektivní sport, který Tě naučí porazit většího soupeře bez jediného úderu, a ještě s neskutečnou ladností. Funguje to na ulici? Ano, ale ve chvíli, kdy čelíš více protivníkům, je velmi riskantní být s jedním na zemi a tím pádem vystaven "dokopání" od ostatních. Nicméně boj proti více soupeřům je vždy velmi riskantní a specifickou situací.
• Grappling - Někdy také označovaný jako "no-gi" (no=žádné, gi=kimono) varianta BJJ bez kimona. Jde prakticky o totožný sport, avšak s užitím přiléhavého oblečení (tzv. rashguardy), které nutí přizpůsobit styl boje tomu, že protivníka nechytíš za oblečení.
• Judo - další sport, který vychází z japonského jiu-jitsu. Judo nedávno velmi proslavil český reprezentant Krpálek, kterému se podařilo získat zlatou medaili. Judo je další z bojových sportů, při kterém nedostaneš direkt na bradu.
• Řecko-římský zápas - Dostat se protivníkovi na tělo a zvládnout ho "hodit" se nikdy neztratí. Jakákoliv forma zápasu je výborným způsobem, jak změřit síly s protivníkem, bez nutnosti se "mlátit" a navíc je vynikajícím základem pro MMA. O tom svědčí i úspěchy českého zápasníka Karlose Vémoly, na jehož styl, vycházející právě z řecko-římského zápasu, čeští soupeři těžko hledají recept.

Každý bojový sport, či umění nabízí něco trošku jiné. Někteří z vás potřebují spíše bojové umění než sport. Duchovní část a tradice tak hrají důležitou roli. Někdo jiný naopak chce čistě sport a jeho touhy naplňuje styl plný úderů a kontrolované agrese. Faktorů, které zvážit je tu více. Jako u většiny věcí zde nejlépe pomůže akce. Obejít oddíly a vyzkoušet si konkrétní styly a poté zůstat u toho, který Ti nejvíce "padne do oka".

MMA

Vraťme se ještě na začátek tohoto článku. Podívejme se na MMA, aneb "smíšená bojová umění". MMA původně vzniklo za účelem určitého srovnání jednotlivých stylů bojových sportů a umění. Každý zápasník nastupoval za svůj preferovaný styl boje (box, judo, karate, ...), kolikrát i ve standardním oděvu pro daný sport, tudíž jste mohli vidět bojovníka v kimonu a proti němu oponenta v boxerských trenkách. MMA je velmi populární a není se čemu divit. Jeho rozmanitost Tě bude bavit, jeho náročnost Tě posune na úplně nový level a Tvoje tělo bude vypadat jako vytesané z kamene. 

MMA tak rozhodně není špatnou volbou, ale ne každému musí vyhovovat. Zároveň tu jsou tu i zdravotní faktory, možná i ty patříš mezi ty, kteří si nemůžou dovolit údery a kopy do hlavu. Nebo prostě jenom nechceš. Pro Tebe je tady tento článek a především druhá část seznamu výše, kde vidíš i bojové sporty, které neobsahují údery (BJJ, grappling, judo, řecko-římský zápas). Nemusíš dostat pěstí do obličeje, ono podrobit se někomu možná nevypadá tak akčně, nicméně to není podřadnější a už vůbec ne příjemnější prohra. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že situace, kdy vás někdo válcuje na zemi je nesmírně frustrující, člověk je jak loutka v moci protivníka, chtěl by praštit, utéct, udělat cokoliv, ale nic mu není umožněno a je dotlačen k okamžiku, že vidí, že druhému by stačilo o trošku vice zabrat a máš zlámanou některou končetinu nebo "usneš" (omdlíš) při škrcení. A pak je tu ten moment, kdy člověk musí "odklepat", to je prostě okamžik, kdy nezpochybnitelně "zpečetíš", že jsi prohrál. Žádným náhodným úderem, ale tím, že si Tě soupeř podrobil. A když jsi ty ten vítězící, je to neskutečná euforie.

Ať už Tě to táhne na stranu tvrdého strikingu nebo taktického boje na zemi, neváhej, najdi si ten pravý styl pro sebe a jdi do toho!